Byly doby, kdy život ve městě představoval ve srovnání se životem na vesnici určitou prestiž. Lidé ve městě mívali obvykle prestižnější povolání, častěji navštěvovali kulturní zařízení, chodili lépe oblečení, jejich rozhled i mluva byly rozhodně na vyšší úrovni. Lidé na vesnici byli zvyklí na náročnější životní styl a nelichotivě se jim přezdívalo vidláci, protože pro samé povinnosti se jim nedostávalo mnoho času na uspokojování například kulturních zájmů. Náročnost vesnického života spočívala v tom, že lidé se věnovali hodně pěstování ovoce a zeleniny a k tomu často chovali zvířata. Produktový nadstandard byl zaplacený náročným životním stylem.

V současnosti to však funguje jinak. I lidé na vesnici nejsou závislí na vlastní produkci. Pokud se věnují zahradě nebo chovu zvířat, tak často proto, že je to jednoduše baví a nikoli proto, že to musí dělat. Také je fakt, že o život na vesnici má stále větší zájem střední vrstva. Lidé s relativně prestižním povoláním často řeší volbu, zda si vzít hypotéku na byt či dům a v mnoha případech docházejí k přesvědčení, že dům představuje nepochybně vhodnější volbu.

Mít vlastní dům se zahradou je snem mnoha rodin. Každý chce, aby jeho děti vyrůstaly ve zdravém prostředí a na čerstvém vzduchu. Malá města s převážně vesnickou zástavbou nebo vesnice v blízkosti měst představují velmi žádanou lokalitu a ceny nemovitostí a parcel v těchto lokalitách výrazně podražily.

Bydlení na vesnici se stalo prestižní záležitostí. Vždyť pomocí auta se člověk dopraví do zaměstnání v krátkém čase a není nad to si o víkendu vypít svou ranní kávu na zahradě. Přitom rozhodně dávno neplatí, že o život v rodinném domě mají zájem lidé, kteří jsou tak nějak manuálně zdatní. Také stále častěji lidé nerealizují stavby rodinných domů svépomocí, ale obrací se na odborníky a nejinak je tomu také se zahradami. Práci zahradních architektů jsme do nedávna znali především z amerických filmů, v současné době se stále více stává realitou také na našich zahradách.